O Projektu

2 Projekt O ZVíŘATECH A LIDECH z cyklu FILM A ŠKOLA seznamuje zájemce různého věku s proměňujícím se vztahem lidí ke zvířatům v různém čase, různých zemích, nábože nství ch i kulturách z pohledu autorů r ozličných profesí prostřednictvím ojedinělého česko - anglického ilustrovaného sborníku textů „O zvířatech a lidech očima 20 autorů různých profesí“. Jejich myšlenky představí obyvatelům v ašeho kraje nápaditou formou mál o známou historii dynamicky se vyvíjejících vztahů mezi přírodou a kulturou, životním prostředí a lidskou civilizací. (více v příručce v PDF)

O kraji

4 Liberecký kraj leží na severovýchodě Čech, na pomezí tří států. Na jihu Liberecký kraj sousedí s krajem Středočeským, na jihovýchodě s Králov é hradeckým krajem, na západě s Ústeckým a na severu s polským Dolnos lezským vojvodstvím a německou spolkovou zemí Sasko. Území kraje s e člen í na čtyři okresy (Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily) s celkem 20 správními obvody obcí s rozšířenou působností.

Ve znaku 66 obcí v kraji najdeme zvířecí motivy: nejčas těji zastoupený je „český lev“ vyskytující se na 25 znacích obcí, zatímco heraldick ou orlic i najdeme ve znaku jediné obce. Velmi častý je i motiv jelena nebo jeleního parohu, který se vyskytuje na 14 znacích. Dále můžeme na znacích nalézt vyobrazení kohout a, ryb, medvěda, vlka, berana, koně, ledňáčka, havrana a dalších. Z bájných zvířat je zastoupen drak a gryf. 

Liberecký kraj má rozlohu 3163 km 2 a žije v něm přibližně 439 000 obyvatel. Geomorfologie kraje je různorodá a sahá od roviny okraje křídové tabule v Pojizeří přes kvádrové pískovce Polomených hor a kaňony Českého ráje až po vrcholy Jizerských hor a Krkonoš. Nejvyšším vrcholem kraje je Kotel (1435 m n. m.). Také geologická stavba je rozmanitá a zahrnuje ruly, svory a různé typy žul na východě i křídové a třetihorní usazeniny protkané množstvím vulkanických vrchů na západě kraje. Najdeme zde také rašeliniště, rybníky, mokřadní louky, pískovcová skalní města a samozřejmě také kulturní krajinu. Většina území kraje náleží do povodí Labe, do kterého se vlévají Ploučnice a Jizera. Vody ze severní části kraje odvádí Nisa a její přítoky do Odry a dále do Baltského moře. Zemědělské využití se v jednotlivých oblastech liší , zahrnuje širokou škálu využití území od intenzivně využívané půdy k pěstování plodi n přes chov dobytka na pastvinách až k zakládání ekofarem, často „rodinného charakteru“, zvláště v podhůří či horách. Významné je také lesnictví. Oblast je velice zajímavá nejen biologicky, ale najdeme zde také kulturní památky. Mezi nejznámější bezesporu patří bazilika v Jablonném v Podještědí, vysílač na Ještědu, hrady Lemberk, Frýdlant a Valdštejn, zámky Hrubá Skála a Zákupy. (více v příručce v PDF)

Soutěž

Dva autoři starší 15 let nejlépe hodnocených příspěvků na téma „ O ZVíŘATECH A LIDECH - OČIMA OBYVATEL MÉHO KRAJE “ získají zdarma poukaz na sedmidenní přírodovědně - nau čný zájezd s výukou potápění „Po stopách nejohroženějšího savce Evropy tuleně středomořského“ na katamaránu Valhall a po Středozemním moři. Odměnou pro vítěze do 15 let bude trekingové kolo (doplněné o další příslušenství) a řada dalších hodnotných cen (kni hy, filmy na DVD, trička s tuleni). (více v příručce v PDF)

Příběhy

F ilmová bajka Mír s tuleni dokumentuje na příkladu dvou druhů ploutvonožců svědectví o vlivu expanze člověka j ako živočišného druhu na ostatní živočichy . Snímek přibližuje osudy tuleně středomořského ( Monachus monachus ) a lachtana jihoafrického ( Arctocephalus pusillus ). RNDr. Jan Plesník CSc., poradce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, o filmu říká: “ Film na modelových příkladech citlivě prezentuje širokou škálu údajů, názorů a stanovisek, týkajících se vztahu lidí k živým tvorům. Oceňuji zejména skutečnost, že tak činí bez školometského zdvíhání prstů a mravokárných pouček. Místo toho autoři používají kombinaci „tvrdých“ údajů a emocionálního úhlu pohledu. ”. [Jan Plesník, Doporučení pro výuku na ZŠ a SŠ, 31. 1. 2008]. První příběh tvoří osud l achtana jihoafrického jménem Gaston, který se po dle tehdejšího ředitele pražské zoologické zahrady Petra Fejka s jistou nadsázkou stal „nejslavnějším zvířetem na této planetě“ poté, co uplaval během ničivých povodní v létě 2002 až do Spo lkové republiky Německo. Pražská zoo Gastonovi, kterého v čase své největší slávy adoptoval bývalý premiér Stanislav Gross, postavila sochu. (více v příručce v PDF)

Koukněte také na ilustrovanou publikaci: O Zvířatech a lidech